Od Vltavského luhu k Plešnému jezeru na kole

Správa Národního parku Šumava věnuje nemalé úsilí o rozšíření tras nejen pro pěší turisty, ale také rozšiřování cyklostezek. Výhodou je, že na kole lze za stejný čas urazit i několikanásobně větší vzdálenost, než pěšky. Přesto, že je Šumava terénem s velkými výškovými rozdíly, lze si zvolit i méně namáhavé cyklostezky. Na druhé straně, když to vymakáte s velkým úsilím vzhůru, budete se bez námahy vracet dolů. Těm, kteří rádi sportují na kole a při tom si během jednodenního výšlapu do pedálů, chtějí zkombinovat makačku horským terénem s pohodovou jízdou mírně zvlněným či dokonce rovinatým terénem je určen tento tip na výlet.

Výhodou tohoto okruhu je nejen možnost volby několika výchozích míst, ale také jejich snadná dosažitelnost vlakem. 

Nejdelší varianta okruhu, při startu v obci Pěkná (příjezd autem a možnost parkování), měří 52 km. Ač se trasa svojí délkou zdá dlouhá, dá se i s přestávkami pohodlně zvládnout v jednom dni.  Kdyby vám přeci jen docházely síly, lze si trasu zkrátit návratem z několika bodů na trase do některého z výchozích míst. Kdo přicestuje s kolem vlakem od Českých Budějovic, může vystoupit na železniční stanici Pěkná nebo Černý Kříž. Do těchto dvou míst, se nelze dopravit autem (zákaz vjezdu motorových vozidel).

Zvolíte-li si nástupní místo Stožec, můžete sem přijet také autem (parkování za poplatek). Vlakem přes Černý Kříž je spojení ze směru od Českých Budějovic nebo od Volar.

A teď směle na trasu. Z obce Pěkná, od křižovatky s hlavní silnicí Volary - Lipno, vyjeďte po značené cyklostezce č. 1031. Přes Vltavský luh protíná po mostě Vltavu a u železniční zastávky Pěkná se napojuje na Šumavskou cyklomagistrálu, na níž odbočíte vpravo. Asfaltovaná silnička sleduje železniční trať, kterou několikrát kříží a skýtá pěkné pohledy do Vltavského luhu s kulisou Knížecího stolce na jihovýchodě a Velkého a Malého Bobíku na severozápadě. U Smolné Pece můžete spatřit meandry, které jsou typické pro tuto část toku Vltavy před tím, než splyne s hladinou Lipenské nádrže. Před železniční stanicí Černý Kříž určitě upoutá napravo od silničky šest metrů vysoký kříž z dubového dřeva, který byl obnoven v původní velikosti a vzhledu v roce 2006 ve spolupráci NP Šumava a obce Stožec. Původní kříž byl postaven na památku schwarzenberského hajného, který tady zahynul při pronásledování pytláka. Také se podívejte na romantické nádraží, které vzniklo po vybudování trati z Českých Budějovic v roce 1910 a dostalo název právě podle tohoto kříže. Tady mohou vyjet na trasu ti, kteří přijedou vlakem.


Cyklotrasa pokračuje do Stožce, který je možno také zvolit jako výchozí místo. Můžete tady navštívit moderně vybavené informační středisko Správy NP Šumava, zaměřené na lesní ekosystémy a plavení dříví, případně se občerstvit v restauraci U pstruha. Ze Stožce směřujte po cyklotrase č. 1024 na Nové Údolí. Doposud rovinatý terén se začíná vlnit. Po 4,5 km dojedete na rozcestí a vydáte se vlevo po trase č. 1023, která přichází z Nového Údolí. K Rosenauerovu památníku musíte překonat na 3,5 kilometrech stometrový výškový rozdíl spojený s dvacetimetrovým převýšením přes koryto potoka Světlá. Pamětní deska staviteli kanálu Josefu Rosenauerovi je zasazena do velikého balvanu na místě začátku vodního kanálu, který spojoval povodí Vltavy a Dunaje a v minulosti sloužil k zásobování Vídně stavebním a palivovým dřívím. Stůl s lavicemi nabádá k odpočinku na tomto klidném a romantickém místě. O dvě stě metrů dále se nachází Rosenauerova nádrž (dnes bez vody), určená k regulaci průtoku vody kanálem při plavení dříví.


Dál pokračujete 10,5 km podél Schwarzenberského kanálu pohodlnou cestou bez výškových rozdílů na Hučinu. Zhruba v polovině (rozcestí Oslí cesta) se můžete rozhodnout pro zkrácení cesty a po cyklotrase č. 1029 sjet 4 km dolů do Stožce. Na křížení s potokem Hučina se Schwarzenberský kanál stáčí na Jelení. Padá-li na vás únava anebo nechcete dojet až k Plešnému jezeru, pokračujte dál 2 km podél kanálu. Zvolíte-li Plešné jezero, dovede vás k němu cyklostezka č. 1029. Je před vámi vzdálenost 4,5 km a stoupání takřka 200 výškových metrů, v první polovině velmi příkrého. Plešné jezero, nejvýchodněji položené jezero ze všech šumavských ledovcových jezer leží v nadmořské výšce 1090 m. Kámen na břehu byl vytesán na památku návštěvy prince Jana Nepomuka ze Schwarzenberku 13.8.1868. K vrcholu Plechého, nejvyšší hory na České straně Šumavy (1378 m), se zvedá od hladiny 260 m vysoká jezerní stěna. Zajímavé je i kamenné moře, které sestupuje 150 m pod jezero. Těm, kterým neubývají síly, mohou kolo zaparkovat u jezera a vystoupat 1,5 km po žluté značce ke Stifterovu památníku na vrcholu boční jezerní stěny. Ale to už by byl jiný tip na výlet.


Zpátky na Hučinu sjedete bez námahy, prakticky bez jediného šlápnutí do pedálů. Od Hučiny pokračujte dál 2 km podél kanálu po cyklostezce č. 1023 směrem na Jelení k hornímu portálu tunelu Schwarzenberského kanálu jako ti, kteří Plešné jezero vynechali. Horní i dolní portál jsou chráněným historickým skvostem (kanál většinou téměř kopíruje vrstevnici, ale v tomto místě musí překonat výškový rozdíl tunelem 392 m dlouhým). Zde odbočíte vlevo dolů po Hučické cestě (cyklostezka č. 1027). Odměnou za vaši námahu bude šestikilometrový sjezd k železniční stanici Černý Kříž. Zbývajících 6,5 km zpět do osady Pěkná je skoro po rovině.


Při tomto výletě vám nemusí vadit ani horké letní počasí, protože tři čtvrtiny trasy vedou v lesním stínu.

Text a foto: František Janout, ŠumavaNet.CZ